Červen 2018

Jaro na Brdech, řepka, pyl a sucho.

1. června 2018 v 0:01 | Brdolog
Letošní jaro na Brdech si dalo na čas ještě více než v minulých letech. Paradoxně největší mrazy nastaly v březnu, kdy se čas pomalu chýlí k jaru. Teplota klesla několikrát až k mínus 15 stupňům. Celou zimu jsme procházeli téměř celé území Brd od Nepomuku ke Komárovu a až do Trokavce. Největší teplo bylo v lednu, kdy jsme vyrazili dokonce na elektrotříkolkách kolem Padrťských rybníků.
Ledný potok koncem března, snímek dokazuje proč byl takto pojmenován.
Dole je třetí Padrťský rybník, na stráni se zelenají mokřadní keře a uprostřed je meteoradiolokátor na vrcholu Praha. Jaro se pomalu ujímá moci.
Dub letní v bývalé Přední Záběhlé je starý 350 let, vysoký 16,5 m a obvod kmene měří 7,85 metru. Velice zajímavé je to, že v dubnu kdyby měl zelenat žloutne jako na podzim. Příčina je jasná, již měsíc nepršelo, je katastrofální sucho.
Pilská nádrž, i zde je viditelný nedostatek vody.
Vodní nádrž Obecnice. V levém dolním rohu je betonová hrana přelivu, při maximální hladině tudy přetéká voda. Vody zde také není nadbytek.

Obě výše uvedené nádrže se nacházejí na Příbramské straně Brd. Přeneseme se přes nejvyšší vrchol Tok na Plzeňskou stranu do Holoubkova.

Holoubkovský rybník. Do výše hrany přelivu schází také mnoho vody.

Velký nedostatek vody je patrný i na této straně pod Brdy. Velké sucho je viditelné všude, co však je viditelné kolem celých Brd a v celé České republice je toto :
Řepka po Třemošnou.
Řepka pod Drahlínem.

Řepka olejná zaplavila téměř celou republiku na fotografiích ze satelitů má celé naše území žlutou barvu. Co však je zajímávé, že od poloviny dubna kdy řepka rozkvetla již více než měsíc neprší vůbec. Zdá se že jak žlutá barva tak i samotné husté květy nepropustí slunečné paprsky do půdy a nemůže proto docházet odpařování a koloběhu vody. Nastalo katastrofální sucho. U sousedů v Německu prší, ale řepka se tam tolik jako u nás nepěstuje...



Brukev řepka
(Brassica napus) je jednoletá nebo dvouletá plodina pěstovaná pro olejnatá semena, využívaná zejména k výrobě oleje.
Často se rozlišují dva poddruhy :
  • brukev řepka olejka neboli řepka olejka (Brassica napus subsp. napus)
  • brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica).
Geneticky je brukev řepka amfidiploid (počet chromozomů 2n = 38), polovina jejího genomu pochází z brukve zelné (Brassica oleracea, 2n = 18), druhá polovina z brukve řepáku (Brassica rapa, 2n = 20).[2]
V dnešní době se pěstuje převážně jako biopalivo. Obsahuje glukosinoláty (sirný zápach), které se v jistých odrůdách snižují.
Biopaliva se začala vyrábět v Jižní Americe v 70. letech. Poté je následovaly USA a další země v Asii. V Československu se biopaliva vyráběla už v 80. letech, kdy se o nich začalo vážně mluvit jako o alternativních pohonných hmotách i v západní Evropě.

/Převzato z Wikipedie/

Dalším problémem je pyl. Silný vítr pokryl pylem vše co mu stálo v cestě. Auta jezdila žlutá, všude bylo žluto a najednou se začaly ozývat názory, že to není pyl z řepky, ale z jehličnatých stromů. Dokonce jedna reportérka tvrdila, že pyl pochází z lesů, ze řepky ho může mít jen ten, kdo bydlí poblíž řepkového pole. Tohle nás pobavilo, protože vedle řepkových polí bydlíme všichni, celá republika byla na satelitních snímcích žlutá. Hlavní problém je, že v době, kdy kvetla řepka nepršelo, takže déšt pyl nemohl smýt s rostlin do země a silný vítr jej roznášel po celé republice. Otázka ale je, jestli nepršelo proto, že kvetla právě řepka ! Lesní jehličnaté stromy kvetly, ale až v době kdy řepka dokvétala. Pyl ze řepky má barvu sytě žlutou až do oranžova a pyl z jehličnanů má barvu spíše okrovou. Řepkový pyl nás zanášel o tři týdny dřív, než začaly jehličnany kvést.
Pyl ze smrků má okrovou barvu, řepkový pyl je žlutooranžový.













Smrkové jehnědy vytváří pyl.
Smrky jsou jehnědy doslova obaleny.

Katastrofální sucho pokračovalo. Kolem 13 května začala řepka dokvétat.
Řepka dokvetla.
Řepka pomalu dozrává, zřetělně jsou vidět tobolky kde je hlavní ůroda, černé kuličky semen s olejem.

V polovině května žlutá barva z polí zcela zmizela a najednou 15 května začaly bouřkové přeháňky a další den propršel celý. To je velice zajímavé.
Díky dešti se najednou zazelenal i tento 350 let starý dub. Dokud kvetla řepka měsíc ani nekáplo, jakmile zmizely žluté květy z celé republiky téměř okamžitě začalo pršet. Každý extrém přináší problémy. Zde je jasný důkaz, že extrémní sucho zavinilo extrémní pěstování řepky olejné !!!!!!!!

Na další radostnější toulky po Brdech a okolí Vás zve redakce blogu Brdolog.

******************************************************************************************************************************************