Brdská pátrání - Kolvín, 65 let po likvidaci vesnice

1. ledna 2018 v 0:01 | Brdolog
Vesnice Kolvín stávala na jihozápadním svahu vrchu Palcíř v nadmořské výšce 625 - 685 metrů. První zmínka o ní pochází z roku 1381, kdy je doložen Nechval, řečený Kolvín z Kolvína, pocházející z významného rodu Dobrohostů z Ronšperka, který tu zřejmě držel nějaký dvorec.......Za druhé světové války němci obec vystěhovali a v domech nechali bydlet dělníky pracující na výstavbě střelnic. Po válce v roce 1945 se původní obyvatelé s nadšením vraceli do svých poničených domovů, o to větší rána byla pro kolvínské zpráva z roku 1952, kdy komunistický režim nechal Kolvín vystěhovat podruhé a natrvalo. Buldozery srovnaly Kolvín se zemí a pro rozšíření vojenských střelnic,byl prakticky vymazán z map.....

Takto bylo psáno o Kolvíně v našem článku v Březnu 2017.

Dále je uvedena, mimo mnoha jiných, fotografie chalupy č.p. 10 rodiny Frühaufů. Pokusili jsme se pátrat po přesné poloze tohoto stavení a zbytcích po hospodaření uvedené rodiny.

Muž se psem je Josef Frühauf, muž s dětmi je jeden z jeho bratrů. Jediná žijící pamětnice, která na toto stavení dojížděla je paní Micková, příbuzná této rodiny, dnes jí je 86 let. Paní Micková povídala že ze zápraží chalupy pozorovali Plzeň.

Snažili jsme se vypátrat polohu stavení Frühaufů, jediná fakta jsme však měli pouze na této fotografii.
Je to poloha stavení kolmo k silnici, za mužem s dětmi je vchod do chalupy, kde musely být na typickou pavláčku brdských stavení minimálně 3 schody, dále je to střecha protější chalupy pod silnicí, velký strom u vrat a silueta protějšího lesa přes údolí na trokaveckou stranu směrem ke skále Marie Terezie. Prolézali jsme houštinami, v neprostupných křoviskách jsme se museli prostříhávat pákovými nůžkami a prosekávat sekyrou, připadali jsme si jako v opravdové džungli. Všechno jsme fotografovali, ale stále jsme se podle orientačních bodů z fotografie nemohli dopátrat, kde stavení rodiny Frühaufů opravdu stálo. Jak bývá zvykem zapracovala náhoda. Při prolézání bývalou pískovnou jsme se dostali do míst, kde jsme ještě nebyli a najednou se před námi objevil základ domu, který se svažuje k silnici, uprostřed základu jsou 3 kamenné schody nahoru !!!! Byli jsme v šoku a po zádech nám běhal mráz, zde stálo stavení Frühaufů !!!
Základ stavení se svažuje k silnici, kde byla vjezdová vrata, pod silnicí jsme objevili základy domu souběžné se silnicí. Dalším nesporným důkazem je silueta protějšího lesa stejná na obou fotografiích.
Základ domu, schody na pavláčku. Byli jsme nadšeni z nálezu místa kde stavení stálo a pokračovali v hledání dalších pozůstatků.












Základy sklípku, kořeny stromu doslova prorůstají zdivem. Paní Micková nám potvrdila, že sklípek naproti domu opravdu stál.












Keře tavolníku a šeříku na předzahrádce, jsme prostříhali a upravili, snad příští rok více pokvetou.
Květ tavolníku nejméně 70 let starého keře na předzahrádce pozemku Frühaufů.

Byli jsme nadšení z objevu pozemku a proto jsme se rozhodli kontaktovat přímé potomky rodiny, dnes již Frýhaufů/jejich jméno bylo po válce počeštěno/. Odezva byla kladná a tak jsme se sešli s panem Frýhaufem v bývalém Kolvíně. Nevěděli jsme jestli pan Frýhauf ví, kde stálo stavení jeho předků, kde jsme s jeho svolením chtěli instalovat tabuli s fotografií stavení. Dovedli jsme ho na místo bývalé parcely, on pozorně prohlížel základy stavení, sklípku a dalších hospodářských budov a potom nám řekl: Asi budete smutní a zklamaní, ale zde to nebylo, toto nejsou základy našeho stavení. Docela se trefil, zklamaní jsme opravdu byli, zdálo se nám, že již nic nemůže vyvrátit naše doměnky a najednou je všechno jinak. Pochopitelně nemůžeme nutit nikomu naše dohady a proto jsme se dohodli s panem Frýhaufem že se pokusí jako potomek rodiny zjistit katastrální číslo a mapu pozemku, kde stavení skutečně stálo a tam ceduli s fotografií potom společně umístíme.

Netrvalo dlouho a ozval se pan Frýhauf, katastrální číslo se mu podařilo zjistit. Podle zadaného katastrální čísla jsme našli parcelu rodiny Frühaufů, naše nalezené místo to opravdu nebylo, pravdu měl potomek rodiny. Nechali jsme vyrobit tabuli s fotografií a krátký textem, požádali jsme vojenskou lesní správu o povolení k vjezdu do býválého Kolvína. Po projednání na lesní správě nám přišlo povolení k vjezdu a mohli jsme vyrazit.
Katastrální mapa. Pozemek 840/7 žlutý bod je bývalý pozemek Frühaufů, červený bod pod silnicí značí bývalý pozemek Krátkých a modrý bod vpravo je místo našeho prvního nálezu, kde jsme se domnívali, že byl pozemek Frühaufů.
Pozemek rodiny Frühaufů se nacházel pár metrů naproti památníku rodiny Krátkých. Střecha chalupy na úvodní fotografi souběžná se silnicí, bylo právě stavení Krátkých.

Sešli jsme se všichni v Kolvíně a pan Frýhauf nám chtěl ukázat pozůstatky usedlosti jeho předků, říkal že zde byl naposledy před 15 lety. Chtěli jsme vejít na bývalý pozemek ze silnice, ale to vůbec nepřipadalo v úvahu. Doslova zarostlá džungle nás tam nepustila. Dokud tato území v Brdech užívala armáda, tak při střelbách a cvičeních neměla vegetace možnost se rozrůstat, vjezdy vojenské techniky a požáry při střelbách rozrůstání
keřů a stromů nedovolily. Po ukončení armádní činnosti v Brdech to všechno neuvěřitelně rychle zarostlo a ještě více zpustlo. Museli jsme to obejít a přes bývalou pískovnu jsme se na pozemek doslova vyškrábali. To co jsme uviděli nás šokovalo, totálně zarostlý prales, staré popadané kmeny stromů prorůstaly novými stromy a keři, bez pákových nůžek a sekery bychom se dále nedostali.
Pozemek rodiny Frühaufů dnes.
Před 65 lety zde stála usedlost s hospodářskými budovami, je to neuvěřitelné.
Toto býval žlab.
Zde býval mlat.
Stavební plánek usedlosti. První budova dole vpravo je obytné stavení, nad ním je chlév. Nahoře kolmo s vjezdem uprostřed je stodola, která je zdruhé strany do půlky pod zemí a z louky se zezhora naváželo seno přímo na patro.
Pohled zespoda, zde je vidět že stodola měla přízemí pod terénem









Horní pohled ukazuje že odsud se naváželo seno přímo na patro.
Paní Micková vzpomíná, že na pozemku byly dva výrazné stromy. První byl u vjezdu na pozemek, ten je viditelný na úvodní fotografii. Druhý strom byla lípa, která stála pod stodolou uprostřed dvora. Na obou snímcích je lípa viditelná, na levém mírně vpravo od středu a na pravém úplně vlevo.
O stáří lípy hovoří i obvod kmene, ve výšce 130 cm činí 265 cm. Při určování stáří stromu platí, že jeho obvod v této výšce měření v palcích se rovná jeho věku. Jeden palec je 2,54 cm, 265 děleno 2,54 se rovná 104,3. Takže lípa je asi 104 let stará !!!! Při likvidaci Kolvína bylo lípě 39 let. Paní Mickové v té době bylo 21 let, strom v této době byl již výrazný.







Pozemek stoupá na louku,dvě bílé tečky jsou patky pro dřevěné sloupky plotu. Plot byl sousedů,patky nahoře odbočují doleva a lemují dolů vedlejší parcelu. Pomalu nastal čas vztyčit tabuli a vyznačit místo bývalé usedlosti.












Měli jsme obavy že terén bude tvrdý a možná skalnatý, ale šlo to jak do písku, otvor pro sloupek byl hotov okamžitě. Rozdělali jsme beton a udusali ho kolem sloupku. Za půl hodiny bylo vše hotovo. Zleva pan Micka, vedle něj přímý potomek rodu pan Frýhauf.
Poslední žijící pamětnice usedlosti rodiny Frühaufů a možná jedna s posledních pamětníků Kolvína paní Micková s manželem. Tato fotografie je z naší první návštěvy Kolvína, kdy byl tento prostor ještě vojenská střelnice a bylo nám vystaveno povolení k vjezdu do Kolvína a na Padrť v roce 2015. Snímek u zábradlí chaty vedle hráze Hořějšího rybníka. Pro paní Mickovou muselo být velice těžké v troskách nynějšího Kolvína vůbec něco poznat. Jezdila do vesnice k Frühaufům před 70 lety, kdy jí bylo 16 let. Kolvín žil, všude kolem stála stavení usedlíků, vše fungovalo a najednou jí přivezeme po 70 letech do takové džungle. To spíš neznalý člověk si představí jak to tam asi vypadalo, než ten kdo Kolvín zažil ve skutečnosti. Moc děkujeme paní Mickové za vyprávění o starém Kolvíně a přejeme hodně zdraví do dalších let. Ještě jedna zajímavá situace nastala při našem pátrání, jmenovala se Maljutka, ale to již necháme jako jiné téma do některého z dalších článků.
A tím končí tato část pátrání, do Kolvína se ještě určitě vrátíme. Mnoho krásných chvil v přírodě a nejen na Brdech vám přeje redakce blogu Brdolog.
..........................................................................................................................................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama