Září 2017

Hrad Žebrák a obec Točník

1. září 2017 v 0:01 | Brdolog

Žebrák je zřícenina gotického hradu v obci Točník na jižním okraji Křivoklátských lesů v okrese Beroun. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna. Od roku 1958 je hrad chráněn jako kulturní památka ČR. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Schodiště k hlavní věži
Hrad Žebrák se nachází na úzkém protáhlém křemencovém skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran Stroupinským potokem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století. K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku. Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. a rozsáhlé opevnění v předhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty.
Severovýchodní okrouhlá věž. Zde je viditelný vstup vysoko z hradeb.

Bergfrit (pravděpodobně ze středohornoněmeckého bercvrit, v dnešní němčině (Bergfried) je převážně okrouhlá hlavní věž hradu. Výjimečně se v Česku lze setkat s čtverhranným nebo i polygonálním (např. Příběnice) půdorysem. V případě potřeby sloužila obráncům jako poslední útočiště, podobně jako jiný typ věže, donjon. Z obranných důvodů bývala proto přístupná pouze po snadno odstranitelném můstku ve vyšším patře.
Hlavní věž hradu má v přízemní části 3 metry silné zdi.
Vchod do hlavní věže, ustupujíci ochránci hradu se stáhnou do této věže a strhnou za sebou schody.
Vstupní podlaha věže leží na prvním ponížení síly zdiva. Od základu až do této výšky věže je průměr zdiva 3 metry.
Směrem nahoru se průměr zdi snižuje. Na každém snížení stálo obytné patro. Dole je vstupní patro věže.
Pro další patro byly podlažní trámy ukotveny přímo do zdi véže.
V předposledním patře jsou dokola věže okna.

Poslední patro věže, dnes slouží jako rozhledna

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století Oldřichem Zajícem z Valdeka nedaleko důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV., který zde často pobýval. Po požáru v roce 1395 dal Václav IV. vystavět na nedalekém kopci nový hrad Točník a význam Žebráku postupně klesal. V roce 1425 byl Žebrák neúspěšně obléhán husity. Koncem 15. století ještě byla provedena oprava a posílení opevnění hradu. V roce 1552 však již byl Žebrák uváděn jako pustý. Rozsáhlá rekonstrukce doradu proběhla v 80. letech 20. století, kdy byla zachráněna a zpřístupněna hlavní kruhová věž.
Hlavní věž hradu
Pohled z věže na hrad Točník
Vlevo pohled na společné parkoviště pro oba hrady.
Pohled na silnici vedoucí do vzadu vidtelného města Žebrák
Pohled na Pekelský a dva Dolní rybníky

Po manželské rozepři Jana Jindřicha, syna Jana Lucemburského, mu našel jeho starší bratr Karel azyl na hradě Žebráku. Jan Jindřich byl zapuzen pro neplodnost svojí manželkou Markétou Tyrolskou, která mu rozvodovým stáním přivodila celoevropskou ostudu. Jan Jindřich však svou hanbu popřel tím, že se ještě třikrát oženil /dvakrát měly jeho ženy jméno Markéta/, zplodil řadu potomků a stal se zakladatelem moravské větve Lucemburků. Jeho první manželka tak oprávněně nese přídomek - Pyskatá.
Z hradu Žebrák na hrad Točník vede křemencový skalnatý ostroh. Silnice vedoucí kolem domů pod hradem zatáčí kolmo doleva do místa, kde byl ostroh proražen. Zde byla postavena mýtná brána, zbytky jsou dole ještě dobře viditelné.
Otvor ve skalním ostrohu
Na začátku 15. století sepsal na hradě Žebráku Konrád Keyser z Eichstättu /1366 - 1405/ své dílo Bellifortis. Název se dá doslovně přeložit jako ,,ten, který je silný ve válce". Šlo o tehdy oblíbenou ,,knihu ohňostrojů", ilustrovaný rukopis věnovaný vojenské technice. Ve své době bylo toto dílo velice oblíbené, o čemž svědčí i fakt, že se do součastnosti dochovalo více než třicet exemplářů. Bellifortis, příručka válečnického umění, je nejstarším známým ,,Kriegsbuchem" na našem území.
Část obce Točník, pohled z nádvoří hradu.
Historie obce Točník je spojena s historií hradů Žebrák a Točník/o hradu Točník jsme psali v roce 2016/ a životem na nich. Původní osada vznikala postupně z mýtní stanice pod hradem Žebrákem od 2 poloviny 13.století. Po požáru hradu Žebráku v roce 1395 za panování Václava IV. se stala osada přímou součástí nově opraveného hradu. Václav IV., jenž přesídlil na nedaleký nový hrad Točník, umožnil rozmach nově vznikající osady. V 15. a 16. století byla vybudována nebývalá kaskáda pěti rozlehlých rybníků, které dotvořily krajinnou kulisu obou hradů.
Pohled z okna věže na západní část obce Točník.

K osadě přibyl dvůr, dva mlýny, rasovna, štěpnice, dvě cihelny a hostinec. To vše obklopovala lovecká obora táhnoucí se od vsi Hředle k hradu Točníku. Stezky od Zbiroha a Křivoklátu se spojovaly v Záskalí u Nitkova mlýna procházely kolem pivovaru starou mýtní stanicí.
Pohled z okna věže, část obce Točník pod hradem, silnice vede do města Žebrák, vpravo vzadu lesklá plocha je město Hořovice. Vzadu na obzoru je brdské pohoří, nalevo je Plešivec 654 m.n.m. nazývaný též brdský Olymp a pod ním je vrchol Ostrý 539 m.n.m. na obou vrcholcích stávala v dřívějších dobách hradiště.
Tato doba však poznamenala i vzhled hradu Žebráku, který podlehl vášnivým hledačům pověstného ,,václavského" pokladu a od těch dob je v troskách. Pobyt místních obyvatel na Točníku během třicetileté války dokončil zkázu i tohoto hradu a tak správa panství točnického, pod kterou spadaly okolní obce, byla přesunuta na hrad Zbirov/dnes Zbiroh/.

Následující staletí přinesla rozmach točnickému dvoru a pivovaru, které se staly určujícími ohnisky dalšího vývoje obce. V obci ze rozvíjí zemědělství, rybníkářství, sadařství, pivovarnictví, myslivost, drobná výroba, těžba dřeva a železné rudy v okolí. Osud obce je nadále pevně spojen s oběma hrady.
Hrad Žebrák je obýván chudinou a ačkoli je nepřístupný, jsou jeho zdi lámány a v základy nových domů pokládány. Pod hradem Točníkem vzniká vinice a sad, na Jezevčím kopci se pase stádo koz a ovcí z točnického dvora čítající až 1.500 kusů. Od roku 1733 se každoročně konají poutě na hrad Točník, kde jsou slouženy v nové kapli Sv. Bartoloměje slavnostní mše. Vpravo dole u domů je ještě viditelná mýtná brána.
Model hradu v nejpodobnější verzi.
19. století přineslo změnu ve vzhledu krajiny. Jsou vypuštěny rybníky a nové louky jsou intenzivně obdělávány. Přesto dochází k přesunům obyvatelstva do města Žebráku a Hořovic, které se stávají průmyslovými středisky. Ještě za první republiky se v obci vaří výborné točnické pivo, na které se do hostince ,, U Václava IV." /Kocanda/ stahují lidé z okolí a podle pověsti i místní hastrman. V hostinci se hraje ochotnické divadlo, zpívá, tancuje, a to i na parketu venku.
Po druhé světové válce předává kníže Colloredo Mansfeld svůj majetek státu, tedy i pivovar a okolní lesy. Do vsi přicházejí noví obyvatelé/přesídlení Němci, Maďaři a Slováci/, kteří se uplatňují zejména v živočišné výrobě točnického dvoru ve správě Státního statku Lochovice. Okolní krajina, která byla do té doby intenzivně zemědělsky obdělávána, byla zaměřením na živočišnou výrobu přehlížena, a tak došlo k její degradaci. Tomu napomohlo i konání každoročních velkých motokrosů a šlapaček v těsné blízkosti obou hradů /od roku 1957/. Po rozpadu tohoto statku v devadesátých letech 20. století došlo k odchodu místního obyvatelstva za prací do okolních průmyslových center.
Zřícenina hradu Žebrák je přístupná v letní turistické sezóně od dubna do září. Z města Žebrák sem vede modrá turistická značka. Prohlídka hradu je samostatná.

A to je vše o Brdech a okolí, na další toulky Vás zve redakce blogu Brdolog.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------