Srpen 2017

Louky kolem Padrťských rybníků

1. srpna 2017 v 0:01 | Brdolog
Mokřadní louky kolem Padrťských rybníků se zazelenaly a rozkvetly do krásných barev. Na snímku je třetí ze šesti rybníků na Padrti, které se zachovaly dodnes. Je otázka kolik rybníků, rybníčků a nádrží, kde voda dříve poháněla hnací kola všech podniků na Padrtí, skutečně bylo. V době největšího rozmachu byly na Padrti dvě vysoké pece, pět hamrů, dva mlýny a továrna na výrobu střešních šindelů, ale je možné, že vodní pohon, který byl v té době jediným zdrojem energie a ještě zdarma, před nástupem elektříny, využívalo daleko více zařízení, čemuž nasvědčují i okolní úpravy terénu.
Pohled přes třetí Padrťský rybník na mokřadní keře na louce. Nahoře je meteoradiolokátor na druhém nejvyším vrcholu Brd 862 m.n.m. Praha.
Jako jiné vesnice v tomto prostoru byla Padrť srovnána se zemí buldozery, v roce 1952 - 1953 pro výstavbu vojenské dělostřelecké a tankové střelnice.

Na nesečených loukách se nejvíce daří mokřadním a bahenním rostlinám, nejvíce však kosatci sibiřskému a jiným druhům těchto vodomilných rostlin.
Kosatec sibiřský
Kosatec sibiřský (Iris sibirica) je vytrvalá bylina z čeledi kosatcovitých (Iridaceae), která roste v Evropě, mírných oblastech Asie a roztroušeně i v České republice. Na území České republiky je chráněná; patří do kategorie silně ohrožený druh. Kosatec sibiřský může dosahovat až výšky 100 cm, je to bylina, která roste v trsech. Listy jsou úzké a dlouhé, stonek dutý a okrouhlého tvaru. Květy jsou světle až tmavě modrofialové, ale jejich vnitřní část je světlejší s tmavším žilkováním. Kvetou v květnu a v červnu typicky na vlhkých až mokřadních loukách, které jsou v jarním období zaplaveny a nejsou koseny, proto roste na neudržovaných loukách. Celá rostlina je jedovatá.
Kosatec sibiřský je charakteristickým zástupcem bezkolencových luk patřící v Česku mezi ohrožené druhy - v červeném seznamu zařazen do kategorie C3. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističkyodpadních vod. Nicméně v Česku se jedná o chráněný druh a na jeho použití by mělo být vydáno patřičné povolení.
Lidově se kosatci přezdívá mečík. Samotný latinský název, Iris sibirica, odkazuje k starořeckému bohu duhy a k místu, kde kosatec přirozeně divoce roste, Sibiři. Pro kosatec sibiřský (Iris sibirica) se využívají další latinská označení.
Na květech kosatce se často vyskytuje tento žlutý pavouček.
Na nesečených mokřadních loukách kolem Padrťských rybníků je kosatec sibiřský nejvíce rozmnoženou kvetoucí rostlinou. Na snímku je louka nad Dolejším rybníkem.

Kosatec žlutý
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus L., 1753) je vytrvalá bylina z čeledikosatcovitých. Kosatec žlutý je vytrvalá rostlina, jejíž výška se pohybuje v rozmezí 50 - 150 cm. Vyrůstá z tlustého plazivého a rozvětveného oddenku, tvořícího propletenou síť jednotlivých ramen o průměru 1 - 4 cm, s kořeny, sahajícími do hloubky 10 - 20 cm, výjimečně až 30 cm. Listy jsou dvouřadě uspořádané s mečovitým tvarem, kratší nebo stejně dlouhé (obvykle 50 - 100 cm) jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou, široké 1 - 3 cm. Zbarvené jsou světle zeleně. Stonek je okrouhlý a na jeho konci je několik květů.
Stanoviště:
Bažiny, vlhké příkopy, břehy, lužní lesy, rákosiny, preferuje půdy bahnité a bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Vyhovují jí spíše kyselé půdy (pH 3,6 - 7,7). Tato místa musí být alespoň občas zaplavované. Hojně se vyskytuje v teplejších oblastech na březích vodních ploch.
Květy 8 - 10 cm v průměru, jsou žluté (vzácně až bílé), vnější 3 okvětní plátky jsou na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené. Kvete v květnu až červnu.
V některých evropských zemích, např. ve Švýcarsku, je kosatec žlutý chráněný zákonem.[3] V České republice navzdory rozšířenému přesvědčení chráněný není.
Oddenek kosatce žlutého obsahuje slabě jedovaté třísloviny, glykosidy a silice. Otrava způsobuje žaludeční a střevní potíže, jež mohou být provázeny krvavými průjmy.
Vzhledem k obsahu tříslovin se v minulosti používal k vydělávání kůží. Oddenek se v minulosti rovněž používal v léčitelství, jako prostředek na stavění krvácení. Tato rostlina se dá použít a využívá se pro kořenové čističky odpadních vod.
Plodem je podlouhlá, trojboká tobolka. Semena jsou světle hnědá, tečkovaná, okrouhlého, zploštěle diskovitého tvaru o průměru 2 - 5 mm a tloušťce 0,5 - 3 mm. Šíří se buď vegetativně pomocí oddenku nebo semeny, která jsou rozšiřována vodou nebo ptáky.
Na loukách kolem Padrťských rybníků, kde rostou tisíce kosatců sibiřských, jsem však našel žluté kosatce pouze dva !!!

Křivatec žlutý
Křivatec žlutý /Gagea lutea/, je vytrvalá cibulnatá rostlina s chudokvětými okolíky. Květy se objevují mezi dvěma listeny, šest okvětních lístků, které jsou 12 - 15 mm dlouhé, žluté, zevně zelenavě proužkované. Jeden přízemní list, 6 - 10 mm široký, více nebo méně plochý, pouze slabě kýlnatý, s kápovitou špičkou a většinou s bělavým základem. Plod je tobolka. Liliovité, Liliaceace.
Vyskytuje se v lesích s převahou listnáčů, v křovinách a jejich okrajích, v lužních lesích, při březích, v nížinách až do středních horských poloh /1600m/. Přednostně roste na vápenatých půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Roste téměř v celé Evropě a ve velké části Asie.
Křivatec žlutý, je stínomilná rostlina/na snímku krytá rákosím/, která často roste společně s česnekem medvědím/Allium ursinum/. Kvete od března do června a květy opyluje hmyz. Zralá semena, která vypadávají z tobolek roznáší vítr po okolí.

Na konci louky jsem si všiml zajímavého pařezu.
Uprostřed měl díru a něco tam bylo. Napadlo mě že tam někdo ukryl igelitku s odpadky. Když jsem se přiblížil, tak jsem viděl že to není odpad.
Je to důmyslně vyrobený zásobník na sůl pro zvěř, dobrá práce myslivců.
Ve vysoké trávě bojuje o přežití planá růže.
Louky kolem Padrťských rybníků jsou ideálním místem pro chov hovězího dobytka.
Dobytek je téměř v bojové pozici, nebýt tam elektrický ohradník, tak bych byl určitě v uctivější vzdálenosti.
Slimák. Ani Brdům se tento škůdce nevyhýbá, jen takto zbarvený druh jsem ještě nevidél.
Pátý Padrťský rybník.
Pohledem z hráze posledního šestého rybníka končí naše dnešní putování po Padtrťských loukách. Na další toulky po Brdech a okolí Vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.

******************************************************************************************************************************************