Červen 2017

Hornictví na Příbramsku - Důl Vojtěch

1. června 2017 v 0:01 | Brdolog

Důl Vojtěch je název dnes již nepoužívaného rudného dolu na Březových Horách. Důl byl založen v roce 1779Janem Antonínem Alisem a představoval jeden z nejdůležitějších dolů březohorského revíru. Jako vůbec první na celém světě dosáhl hloubky jednoho kilometru, a to v roce 1875. Souvisejících oslav se zúčastnil i císař František Josef I., který tím ukazoval světu, jak je monarchie pokroková a lidé šikovní.
Cáchovna dolu Vojtěch
Cáchovna/cechovna/je místnost, která byla stavěna u dolů. Touto místností se procházelo k těžní kleci. Každý horník měl svoji kartičku, nebo známku s číslem, která ho identifikovala. Po příchodu do práce horník tuto kartičku v cáchovně vložil do své přihrádky a po ochodu zase vyndal. Tento systém sloužil k tomu, aby se při případném důlním neštěstí vědělo, kdo zůstal v šachtě.
Evidence horníka na směně byla vícenásobná. Po příchodu do práce mu byla vydána z tabule ve známkovně kovová známka ve tvaru 1.,2. nebo 3. směny/ kulatá,hranatá či trojúhelníková/. Tuto známku horník v lampovně zavěsil na stojan odkud odebral svou lampu a poslední evidence byla ve výše uvedené cáchovně. Po jednotlivých směnách probíhala následná kontrola odevzdaných známek a zda je horníkova lampa zpět ve stojanu v lampovně.
Původní budova dolu Vojtěch. Budova musela být později pro zvýšení těžby zbourána, protože kola nosných lan musela být větší a nevešla se do stávající stavby.
Důl Vojtěch byl založen Janem Antonínem Alisem, který přišel do Příbrami z Kutné Hory v roce 1772. Jan Antotnín Alis při stavbě tohoto dolu uplatnil nový systém otvírky ložiska a čerpání vody, stejně jako to udělal na dole Anna. Vojtěch byl hlouben ve staré propadlině mezi dolem Annenským a Mariánským a těžba byla zahájena v roce 1779. Součástí dolu bylo i vodní kolo, které se staralo o odvodňování. To se ale roku 1780 pro nedostatek vody zastavilo a důl byl zatopen až do 7. patra. V průběhu roku 1782 byl do provozu uveden vodotěžný stroj. Konopné lano, jež zaručovalo správné odvodňování šachty, se ale po několika měsících přetrhlo a opět došlo k zatopení dolu, tentokrát až do 4. patra. Při tom zahynulo 10 horníků.
Nově postavená šachetní budova se dochovala v původním stavu dodnes.
Nízká budova na levé straně snímku, je strojovna, kde se nachází těžní stroj Breitfeld/Daněk z let 1873-1889
Komín vlevé části snímku, je patrně součást kotelny na výrobu páry pro pohon těžního stroje a dalších zařízení dolu.
Původně byl těžní stroj poháněn parou, pozdějí pneumaticky, stlačeným vzduchem
Ohromná navíjecí kola a celý stroj je masivní, navíjel skoro 1300 metrů tlustého ocelového lana, které muselo unést těžní klec s horníky a vytěženým materiálem.
Ukázka nosných lan, která těžní stroj navíjel nebo odvíjel na ohromná kola. Lana byla téměř 1300 metrů dlouhá, sama o sobě to musela být ohromná váha a k tomu ještě důlní klec s materiálem !
Ukazatel pozice těžní klece v dole, který měl 35 pater a dosáhl maximální hloubky 1269,9 metrů. Některá patra se netěžila.
Obsluha těžní stroj ovládala podle pokynů zvoněním z podzemí.
Těžní stroj byl vyroben v Praze firmou Breitfelt/Daněk a následně odzkoušen. Po té, bylo toto unikáktní dílo, bez jediného sváru, rozebráno a odvezeno do dolu Vojtěch, kde bylo znovu sestaveno a snýtováno a stojí zde dodnes. Nádherná technická památka.
Z obřího bubnu se lana odvíjela či navíjela přes kladky do průchodu.
Tímto vodícím žlabem procházela lana do šachetní budovy.
V šachetní budově u stropu nosná lana přes těžní kola spouštěla, či vyvážela těžní klec.
Vstup do šachty vypadá jako brána do pekla. Profil jámy je 6 krát3 metry, zde fárali horníci do dolu a vyvážel se vytěžený materiál. Důl byl uzavřen a zlikvidován v roce 1981, a to zásypem na zátku v hloubce 40,4 m. Ohlubeň pak byla zakryta betonovými panely.
V šachetní budově je instalovaná výstava k historickému rekordu těžby a to dosažením těžní hloubky 1000 metrů jako první na světě. Stalo se to 8.května 1875 za pomoci jediného těžního lana.
Na počest dosažení světového primátu v hloubce těžby se konala ve dnech 13 - 15.9.1875 v Příbrami velkolepá oslava na státní úrovni a s mezinárodní účastí.Na nárazišti 30. patra v hloubce 1 000 m byla umístěna pamětní deska připomínající tuto událost. Roku 1879 sfáral do podzemí dolu Vojtěch též slavný francouzský geolog a paleontolog Joachim Barrande a v roce 1885 habsburský arcivévoda Ferdinand Rainer (o těchto událostech vypovídají mimo jiné tři pamětní desky umístěné v expozicích Hornického muzea Příbram). Exkurzi v nitru země absolvoval např. i básník a spisovatel Jan Neruda, cestovatel Emil Holub a další.
Z dolu Vojtěch vede vodní štola, kterou se přiváděla voda na vodní kolo sousedního dolu Anna.Vejcovitý tvar štoly zaručuje její velikou pevnost. Štola pochází z konce 18 století, je dlouhá 330 metrů, není osvětlená a její průchod je součástí prohlídky dolu.
Komín/pohled ze štoly nahoru/, kterým se dopravoval vytěžený materiál ze štoly napovrch. Štola je v těchto místech 6 m pod povrchem.
Toto není kabel ani had, jsou to kořeny stromů rostoucích na povrchu, které sem procházejí skálou až do hloubky 10 metrů/někde i mnohem více/a nasávají vodu. Úžasná síla přírody a života.
Druhý komín je již téméř 10 metrů vysoký, štola má spád, aby voda měla dostatečnou sílu na roztočení kola v dole Anna
Světlo vzadu je konec vodní štoly v dole Anna.
A to je vše z naší první zastávky na hornickém Příbramsku v dole Vojtěch. Vřele doporučujeme osobní návštěvu , je to nezapomenutelný zážitek.
Na další toulky po Brdech a okolí Vás zve redakce blogu Brdolog.

***********************************************************************************************************************************************************************