Praha

1. ledna 2017 v 0:01 | Brdolog

Praha je druhý nejvyšší Brdský vrchol, měří 862 m.n.m. a je jen o 3 metry nižší než Tok, dominanta Brdského pohoří s 865 m.n.m. Těsně vedle vrcholu se nachází meteoradiolokátor, zařízení s věží, které využívají meteorologové, letečtí dopravci a radiokomunikace.
Ke zkoumání původu jména nejvyššího vrcholu tehdejších rožmitálských lesů s naší stověžatou matičkou by mohl svádět pradávný způsob kultivace naší země, a to pražením - vypalováním lesů. Tato činnost se přisuzuje našim nejstarším slovanským předkům, kteří usilovali o přeměňování lesní půdy hlavně k zemědělským účelům. Ale proč by to dělali tady, v nehostinných a nejvyšších brdských polohách? Historik August Sedláček ve starých pramenech nikde název Praha nenalezl a to z prostých důvodů, protože se objevilo až po polovině 19 století. Zrodilo se v tehdejším vlasteneckém ovzduší na počest našeho hlavního města.
A jak se tedy říkalo vrcholu Praha předtím ? Kupodivu tento nejvyšší bod táhlého hřebene, v terénu nepříliš výrazný, neměl české jméno, nebo se nedochovalo. Do té doby, než se ujala Praha stálo na lesnických mapách s německými popisy slovo Brei, což v češtině značí kaši, na daném místě pak kaši ve smyslu bažinatého terénu. Čili opět jedno potvrzení někdejší vysoké vlhkosti i na nejvyšších polohách Brd. Později ovšem, z jako mnoha jiných míst, i odtud se bažinatý terén zcela vytratil. / Jan Čáka /
K tomuto problému dodávám, samotné odlesnění dopadových ploch na Brdech samozřejmě velice snížilo nasákavost terénu a držení vody, protože lesy na dopadových plochách a vrcholech, byla vlastně čepice která chránila a držela vodu, po odtěžení stromů celý systěm padl, protože v horní části nemělo co vodu zadržovat. Dále neustávající bagrování všech příkopů a svodů nejen potoků, ale i strouh po celých Brdech, znamená co nejrychlejší odvod vody z tohoto pohoří, které dříve působilo jako houba, která zadržovala vodu a postupně ji uvolňovala. A proto se není možné divit povodním a tisícileté vodě v Praze v minulosti. Za tím vším je neodborný a likvidační zásah do přírody člověkem. Bg

Za války převzali brdskou střelnici Němci. Wehrmacht na vrcholu Praha vybudoval odposlouchávací zařízení, telefonicky propojeného s ústředními orgány v protektorátě i v říši. Na vrcholku hory vzniklo několik dřevěných věží vybavených anténami, na jejím západním úpatí, u cesty k hájovně Roviny postavili Němci několik zděných kasárenských budov. Zde sídlila obsluha a ochrana tohoto zařízení, zpočátku kolem osmdesáti osob, později mnohem více.
Po vypuknutí Pražského povstání 5. května 1945 se skupinka lesníků a mužů ze Záběhlé vypravila na vrch Prahu, aby Němce přesvědčila, že už jim nezbývá nic jiněho než složit zbraně. Ti však vyjednavače zajali a lesního technika Václava Kreidla z Kolvína, který se pokusil uprchnout, zastřelili. Ještě před příchodem Sovětské armády, však celá osádka Prahy své stanoviště opustila a uprchla směrem na západ./Jan Čáka/
Pomník Václava Kreidla
Jan Čáka píše z Kolvína, já věřím spíš nápisu.
Jiné zdroje popisují situaci na Praze takto : V roce 1941 na vrcholu Prahy v německém výcvikovém prostoru Truppenübungsplatz Kammwald byla zahájena výstavba moderního radiolokačního zařízení Luftwaffe. Stanice se jmenovala Pegasus-Y a byla vybavena několika komplety Y pro goniometrické zaměřování a byla doplněna několika radiolokátory typu Freya EGON. Stanice dokázala z údajů o směru a vzdálenosti určit pozici letadel až do úctyhodných 300 km. V té době naprostá špička v zaměřování letících objektů.
Kasárna, toto je poslední torzo z několika budov kasáren, kde bylo v německé radiolokační stanici Pegasus-Y umístěno kolem 200 lidí,z toho bylo několik desítek žen,telefonních spojovatelek. Tak velká posádka, která provozovala stanici 24 hodin denně, musela mít dost velké zázemí, jak pro provoz samotného radiolokátoru, tak pro pracovníky, kteří odpočívali po službě/hygiena,stravování atd/. Areál kasáren po válce částečně používala naše armáda až do roku 1996, kdy byl srovnán se zemí. Vlastní stanici Pegasus-Y se snažila československá armáda marně několik let uvést zpátky do provozu, němci většinu stožárů antén a zařízení stanice před útěkem poškodili.
Nakonec byla používaná nová radiolokační zařízeni na původních místech, protože náhorní plošina Prahy je pro umístění radarů naprosto ideální polohou.
Dnes je tato část bývalých kasáren využita jako sklad VLS. Základy kasáren dále pokračují v řadě, což nasvědčuje, že celý komplex budov byl pravděpodobně v jedné souvislé linii.

V časech komunismu bylo zařízení na vrchu Praha využíváno v podstatě stejně jako za války, radary byly zaměřeny na bavorskou hranici. Několik původních dřevěných věží vystřídala konečně jediná věž železobetonová, 60 m vysoká, její vrcholová plošina slouží k meteorologickému pozorování a radiokomunikačnímu systému. Dne 7.1.1994 z věže osobně pozoroval Jan Čáka téměř tři tisíce metrů vysoký Alpský vrchol Dachstein, ale Alpy byly v tento vyjímečný den viditelné i z vyhlídky pod věží. Tato viditelnost se naskytne pouze jednou za několik let. Při dobré viditelnosti lze pozorovat Šumavské vrcholy, lze nahlédnout do Německa a dobře jsou vidět okolní vesnice a města jako Rokycany a Plzeň.
Rozcestník ukazuje že vrchol je již blízko
A jsme u cíle.
Přesný bod vrcholu Praha
Zbytky německého radiomajáku Freya. Zdivo zařízení je totožné s podezdívkou kasáren v předešlých snímcích, je to kámen, který je v brdských suťových polích téměř nevyčerpatelným zdrojem stavebního materiálu zdarma za odvoz, ale v dnešní době jsou Brdy CHKO a tam platí jiná pravidla.
Pohled na Rokycany, vzadu je Plzeň
Louka pod Dolním Padrťským rybníkem
Soumrak
První zelená louka u Přední Záběhlé, za lesíkem vlevo louka s mokřadními keři pod Dolním Padrťským rybníkem
Pohled z hráze Dolního Padrťského rybníka
Soumrak nad zamrzlou hladinou rybníka.
Pohled na meteoradiolokátor od bývalé Padrti. Na snímku je dobře viditelná náhorní plošina vrcholu Praha, na kótě 850 měli němci asi 13 stožárů goniometrických zaměřovacích kompletů Y a několik radiolokátorů Freya pro stanici Pegasus - Y.

A to je vše o druhém vrcholu Brd. Hezké chvíle v přírodě přeje všem návštěvníkům redakce blogu Brdolog.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama