Hrad Točník

1. října 2016 v 0:01 | Brdolog



Hrad Točník leží ve stejnojmenné vesnici na skalním ostrohu ve výšce 456 m n.m. Hrad nechal postavit král Václav IV v letech 1398 - 1401 po požáru hradu Žebrák, který leží na stejném skalním ostrohu o 100 metrů níže. Hrad Točník viditelný z dalekého okolí zvýrazňoval strategickou polohu u norimberské stezky a majestátní postavení krále Václava IV. jako krále českého a římského. Stavba splňovala požadavky krále a byla koncipována tak, aby se král cítil na hradě pohodlně a bezpečně. Byly potlačeny běžné obranné prvky hradu (věže a poloha paláce vůči nepříteli), a tak se stal Točník více rezidencí než pevností. Již v roce 1400 nechal Václav IV.na Točník převézt a uložit část královského pokladu. V roce 1409 zde byl projednáván spor o Pražskou univerzitu, který skončil vyhlášením Dekretu kutnohorského. Po roce 1413 přestal král na Točník dojíždět a pobýval častěji na svém novém hradě Wenzelštejně u Kunratic.
Po smrti Václava IV. přišel hrad o královský poklad a byl předán do zástavy. V letech 1425 a 1430 hrad Točník přečkal obléhání husity, ačkoli nedaleké město Žebrák bylo vypáleno. V roce 1522 se zřítil most přes hradní příkop, a tak bylo přistoupeno tehdejším držitelem hradu Janem z Vartenberka k rozsáhlým stavebním úpravám. Byl proražen nový vstup do hradu ze západní strany, přičemž bránu zajistil nový barbakán (předsunuté opevnění) a byla vyhloubena studna. Do té doby bylo jediným zdrojem vody pro hrad jezírko v hradním příkopu.
Po Janovi z Vartenberka získali hrad Krajířové z Krajku po nich přešel hrad do vlastnictví rodu Lobkowiczů, kteří provedli sgrafitovou výzdobu Velkého paláce, Příčného křídla a věže. V roce 1594 hrad zabrala královská komora,
která jej vlastnila tři století. Po tuto dobu je hrad spravován hejtmany, kteří sidlili na zbirožském zámku. Hrad Točník tak ztratil své důležité postavení a postupně chátral. Poasledním českým králem , který navštívil Točník byl císař Rudolf II., který zde nerad a ustrašeně přenocoval. Později sloužil hrad jako vězení pro nebezpečné zločince. Během třicetileté války hrad poskytoval úkryt místnímu obyvatelstvu, které se k němu již nechovalo s patřičnou úctou a zanechalo na něm dva tisíce vozů hnoje. Od roku 1674 zde bydlel jen hlídač.
V roce 1733 byla audienční síň hradu v Královském paláci upravena na kapli zasvěcenou sv. Bartoloměji. Díky tomu se dochoval Královský palác v zachovalém stavu až do současnosti. Každoročné se koná na konci srpna v kapli poutní mše. V roce 1868 se stal vlastníkem panství podnikatel H. B. Strousberg, po jehož hospodářských neúspěších koupili panství Colloredo Mansfeldové, kteří prodali hrad Klubu československých turistů, který zde provedl řadu zajišťovacích prací, ale bez památkového dozoru. Dnes je hrad majetkem státu a pečuje o něj Národní památkový ústav.

Královský palác od východu
První nádvoří
Věžová brána, vchod do druhého nádvoří.
Pohled na Královský palác
Vchod do sklepů Královského paláce
Schody do sklepů Královského paláce
Královský palác měl dvě patra sklepů, z nichž vedlo točité schodiště /vzadu uprostřed/do horních pater.
Sklep
Točité schodiště Královského paláce, dole je vchod do sklepů
Všechna tři patra Královského paláce byla rozdělena do tří samostatných částí, ve střední části přízemí byla hradní kuchyně. Střed prvního /hlavního/ patra paláce tvořil audienční sál zaklenutý čtyřmi poli křížových žebrových kleneb a osvětlený velkými okny. K sálu přiléhaly po obou stranách dvě menší místnosti ve kterých se dochovaly gotické krby. Ve druhém patře paláce byly dvě komnaty a dva sály do kterých vedlo vnější točité schodiště. Nad druhým patrem bývalo ještě nižší podstřešní patro, obvyklé u gotických paláců. Palác míval původně trojdílnou půlvalbovou nebo valbovou střechu.
Dříve audienční sál, dnes kaple.
Místnosti vedle kaple
Truhla, kde byl uložen královský poklad
Pohled na nádvoří.
Mezibrána byla proražena v budově bývalé kaple a vede na barbakán /předhradí/, k nově postavené západní vstupní bráně. Vzadu na zemi u stěn jsou ochranné patníky, které zamezovaly při vjezdu žebřinových vozů, aby neponičily zdi brány a bočnice vozu přesahující do stran.
Vstupní západní brána byla proražena v 16 století
Velký purkrabský palác byl určen pro hosty a správu hradu. Jeho velká obdélná budova byla svou výstavností a rozlehlostí rovnocenným protějškem Královského paláce.
Nad sklepy, zapuštěnými částečně pod úroveň nádvoří, se tyčila ještě tři patra. První patro Velkého paláce mělo dva sály, druhé patro mělo jeden velký sál. Ve třetím poschodí se nacházely pokoje pro hosty s východem na pavlače do obou štítů paláce.
Střecha Velkého purkrabského paláce byla zrekonstruována v 90 letech 20 století architektem Janem Vinařem.
Sklepy sloužily jako konírna a vešlo se do nich 90 koní.
Pohled na třetí nádvoří.
Hospodářské prostory
V roce 1530 nechal Jan z Vartenberka vyhloubit kutnohorskými havíři hradní studnu /72m/ ve východním cípu vnějšího nádvoří. Do této doby sloužilo jako jediný zdroj vody jezírko.
Hradní studna
Pohled na sever.
Plánek hradu
Model hradu.


A to je vše o hradu Točník, na další toulky po Brdech a okolí Vás srdečně zve redakce blogu Brdolog.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zeryk Zeryk | E-mail | 3. října 2016 v 11:21 | Reagovat

Opravdový zážitek,jedním slovem NADHERA

2 zeryk zeryk | E-mail | 3. října 2016 v 11:24 | Reagovat

Opravdu nadherne pohkazeni na dusi

3 Jára Jára | Web | 3. prosince 2016 v 21:04 | Reagovat

Překrásné fotografie a nádherně zpracovaný článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama