Květen 2016

Vodní nádrž Octárna

1. května 2016 v 0:01 | Brdolog

Vodní nádrž Octárna, původně Obecnický rybník se nachází 6 kilometrů severozápadně od Příbrami u obce Obecnice, někdy nazývaná Bečánov. Poloha obce je takový roh Brd, mimo hlavní tah komunikací, mezi Příbramí a Prahou, ale leží pod hlavním vrcholem tohoto pohoří , kterým je Tok s 865m výšky. Právě z Toku, kde byla nejvýše položená hájovna ve středu Čech Carvánka, chodila paní hajná pro nákupy na běžné živobytí do Obecnice v létě i v zimě, za každého počasí. Nádrž Octárna je tak trochu ve stínu obou větších Brdských nádrží, Pilské a Lázské i když, i tyto nádrže byly ve svém vzniku také rybníky. Důvod stavby byl pro všechny tři rybníky stejný a tím bylo železo, které se v té době na Brdech tavilo a dále zpracovávalo. Majitelem této enklávy byl hraběcí rod Mansfeldů, který kolem roku 1723 začal v Obecnici stavět železnou huť. O třicet let později zde stojí
dobře prosperující vysoká pec se třemi hamry. Tento provoz samozřejmě potřeboval vodní rezervoár a proto se souběžně se stavbou hutě budoval i rybník nad obcí na Čepkovském potoce, který sbíral hojné přítoky z východních boků Toku, Kalicha a z části i z jižních svahů Brdy. Stavba rybníka byla dokončena před polovinou 18. století. V roce 1845 bylo rozhodnuto přistavět k obecnické huti i válcovnu, která se budovala dva roky, ale pro mnohé závady musel být její provoz zastaven. V této době však pod huťským rybníkem vzniká továrnička na výrobu octa./V další části článku bude poloha továrny upřesněna/. Hrabě Colloredo-Mansfeld k ní pronajal pozemek jistému cizímu podnikavci. Výroba octa tu však velmi brzo zanikla a co zůstalo, bylo jen jméno Octárna pro tuto obecnickou končinu. To se přeneslo i na vlastní rybník a navždy setrvalo.
Na fotografii Jana Čáky je původní obecnický rybník Octárna.

Rybník pak sloužil i nadále původnímu účelu, ale za krize podbrdského železářství během druhé poloviny 19. století spěla i zdejší průmyslová činnost ke konci.V devadesátých letech vyhasla obecnická vysoká pec a po příchodu dvacátého století utichly i hamry. Rok 1912 je letopčtem konečné likvidace veškerého obecnického železářství. Rybník Octárna, kolem jehož stavidel už nebylo tak rušno jako kdysi, se stal se svými zalesněnými břehy cílem výletníků a ctitelů koupání v čisté vodě. I když byl, jak už bylo řečeno značně ve stínu rybníků Pilského a Lázského. Toto skončilo v šedesátých letech dvacátého století, kdy padlo rozhodnutí, aby i Octárna byla přestavěna v rozsáhlejší vodní nádrž, která by též posílila příbramský vodovod. Stavba nové hráze, v niž bylo zachováno historické jádro, probíhala v roce 1962 až 1965,tím vznikl vodovod z Octárny do příbramské úpravny vod Na hvězdičce, která zásobuje město sedmdesáti litry vody za vteřinu. Trojice rybníků, na východních bocích středních Brd i po modernizaci zůstává krásnou ozdobou této krajiny.
Pro velikou kyselost vody se nikdy nepodařilo v nádrži chovat ryby, i když pár metrů nad nádrží v přítokovém potoce žili pstruzi. Toto se pokusil překonat na Velkém rybníku pod Valdekem zvýšením zásadivosti vody pan Roháček, ale tomu se to podařilo a ryby se tam úspěšně chovaly.Rybník Octárna byl v té době mnohokrát větší a to byl ten problém,v takové velikosti snížit kyselost vody nebylo jednoduché a paradoxně o tom vlastně říká i jeho název.
Na obrázku je několik nádrží ve spádu, ptal jsem se místních lidí k čemu sloužily, všichni mě říkali, že to jsou sádky na chov ryb. Věřil jsem tomu až do té doby, když jsem zjistil, že pro velikou kyselost vody se v rybníce ryby opravdu chovat nedají. Z Brdských lesů vždy teče voda kyselá, ale z vřešovišť na Toku obzvlášť. Po prozkoumání terénu a dokladem fotografií, tvrdím že nádrže jsou: filtrační nádrže na výrobu kvasného octa, pozůstatek továrny je na fotografii,v té době nebyl elektrický proud, aby poháněl čerpadla, takže algoritmus továrny byl založen na samospádu. Nádrží je celkem 7, každá navazuje na další, která je níž, takže kvasící ocet se přepouštěl samospádem a mezi nádržemi se patrně i filtroval. Z poslední nádrže vedlo potrubí do budov octárny, které stály pod nádržemi.
Pozůstatek budovy nad nádržemi
První kvasná nádrž s betonovými vstupními otvory, kterými se nalévaly suroviny potřebné ke kvašení octa. Ze spodního vstupu vede potrubí do vstupu druhé kvasné nádrže.
První kvasná nádrž.
Druhá kvasná nádrž, do vstupního otvoru vede potrubí ze vstupu první nádrže. Vše je ve spádu dolů, takže kvasící kapalina odtékala samospádem.
Třetí nádrž.
Čtvrtá nádrž. Další tři jsou pod vodou.
Bohužel jsem nesehnal lepší fotografii, ale i přesto má tato historickou cenu. Budovy ve středu jsou součástí bývalé továrny Octárna a stály pod poslední sedmou nádrží, potrubí sem přivádělo ocet, který se zde plnil do nádob. Takže zde je důkaz, Octárna stála nad rybníkem u hráze, nikoli pod hrází jak tvrdí infomace Jana Čáky a ostatních zdrojů !!!!!! Cesta pod nimi je původní hráz rybníka, která zůstala jako základ, na který se navážel materiál pro zvýšení hráze. Otvor pod hrází je odtok vody z rybníka do koryta Čepkovského, dnes Obecnického potoka. V tomto otvoru je dnešní komunikační štola nádrže.
Pohled od bezpečnostního přelivu na hráz nádrže,vpravo od středu kruhový objekt je odběrné vodárenské místo,nahoře Brdský vrchol Klobouček 703m vysoký.
Bezpečnostní přeliv.
Bezpečnostní přeliv ústi do skluzu. Ze skluzu je slyšet hlasité kvákání, dole jsou žáby.
Skluz končí vývarem. Na levé horní části skluzu je viditelný dřevěný můstek, kterým se žáby vrací nahoru.
Voda z vývaru se vlévá do Obecnického potoka, který přitéká zprava.
Hráz nádrže, pod hrází ve středu je domek hrázného, vpravo vchod do štoly a výtok Obecnického potoka. Voda se na kaskádovém odtoku provzdušňuje a tím se čistí.
Komunikační štola, vede hrází a pod vodou do kruhové odběrné věže nad hrází. Věž má průměr 3,2 m a umožňuje odběr vody ze dvou etáží. Spodní potrubí o průměru 400 mm slouží jako výpusť do kaskádovitého odtoku. Množství vody se reguluje podle potřeby nádrže. Horní potrubí slouží pro odběr surové vody, má průměr 300 mm a vede do úpravny vod Na hvězdičce. Modré zařízení na vodárenském potrubí, je elektro ventil, kterým se reguluje množství odebírané surové vody. Kanálek na spodku štoly slouží k odvodu průsakových vod.

Technické parametry nádrže.

Hráz je přímá, kamenitá s hlinitopísečným těsněním. Vznikla přisypáním dalšího materiálu na původní hráz rybníka Octárna. Délka hráze je 365m a šířka v koruně 4m a výška nad terénem 14m. Délka vzdutí při plné nádrži je 500m, objem je 543 000m krychlových a zatopená plocha je 12,1 ha. Na levém břehu nádrže je boční nehrazený bezpečnostní přeliv dlouhý 40m, na který navazuje betonové spadiště a skluz dlouhý 138m ukončený
vývarem 2m hlubokým a 4,8m širokým. Poslední oprava byla provedena v roce 1971, kdy se na patu vzdušného líce hráze přisypala zatěžovací deponie z makadamu.
Další zajímavostí tohoto vodního díla je Albrechtický přivaděč.
Albrechtický přivadeč, je umělý kanál,který převádí vodu z Albrectickéko potoka do nádrže. Na svoji dobu dobře promyšlené dílo, které přidává pitnou vodu pro Příbramsko.
Vlevé části nahoře je nejvyšší vrchol Brd Tok 865 metrů vysoký, holé místo pod vrcholem vpravo je dopadová plocha Tok.
Pohled k zátoce nádrže.
Temné vlny.
Pohled z pravé strany hráze na bezpečnostní přeliv. A to je vše o nádrži Octárna. Na další toulky se těší Bg.