Hrad Valdek

1. března 2016 v 0:01 | Brdolog

Zřícenina hradu Valdek se nachází na Brdech v hořovických lesích pod vrchem Beranec na skalním ostrohu a pod ním teče Červený potok. Hrad dal pravděpodobně postavit ve 13 století Oldřich Zajíc z rodu Buziců, který zastával významný úřad purkrabího na Pražském hradě. Právě na Valdeku navštívili pana Oldřicha sv.Petr a Pavel a odvedli ho na setkání s Pannou Marií. Na místě setkání pak pan Oldřich Zajíc postavil klášter sv. Dobrotivá. Dále vlastnili hrad chudší zemané. Na počátku 16 století se hrad Valdek s okolní krajinou dostává do majetku rodu Pešíků z Komárova. Tento rod si však postavil v nedalekých Podluzích tvrz a hrad opustil. Když v roce 1623 byl veškerý majetek rodu Pešíků za účast na českém stavovském povstání proti Habsburkům zabaven, je Valdek popisován jako pustý hrad.


Od té doby se stává zřícenina hradu Valdek součástí hořovického panství, které často měnilo své majitele. Koncem 19 století jsou vlastníky knížata z Hanau, jejichž zásluhou byla zřícenina opravena a zachráněna před úplnou zkázou. Za první republiky získal zříceninu hradu Valdek Klub českých turistů, který v roce 1933 u hradu otevřel turistickou chatu. V té době se zřícenina hradu nacházela mimo prostor dělostřelecké střelnice. Po druhé světové válce při rozšiřování vojenského prostoru v roce 1947 se zřícenina hradu ocitla uvnitř vojenského újezdu. Přesně po 60 letech v roce 2007 dochází k částečnému zpřístupnění vojenského újezdu Brdy. Zříceninu hradu lze obdivovat jen z povzdálí, vstup do hradu je zakázán, protože současný stavebně-technický stav nezaručuje bezpečnost návštěvníků.

Na dalším snímku je perokresba hradu.

Valdek, perspektivní rekonstrukce hradu z pohledu od jihu. Autor Jan Čáka zde vycházel z názorů a závěrů Josefa Maličkého a Dobroslavy Menclové.

Dvěma gotickými branami vstupujeme na první nádvoří hradu. Široká brána je pro jezdce nebo povozy a úzká pro pěší. Hned vlevo za branou bývala v rohu prvního nádvoří hradní studna a nad ní vystupující bašta, hlouběji stály konírny a psinec. Na pravo od hlavní brány byla další brána vedoucí na malý dvorek. Ohraničuje ho na pravé straně hradba k předhradí, čelo stavení, snad purkrabství a severní bok kulaté věže, jádra hradního opevnění. Jde o útočnou věž, takzvaný bergfrít, jež slouží jako poslední a nejnepřístupnější místo, kde by i po dobytí hradu mohli vytrvat obránci vyčkávající pomoc. Na hlavní nádvoří odtud vede jen úzká ulička. V těchto místech je ve zdivu věže otvor, který vybourali v polovině 19 století při opravách zříceniny. Když vyvezli z věže letitý nános, našli tu i řetězy a lidské kosti, důkazy o smutném údělu tohoto místa. jako jinde na hradech, ani tady nechybělo vězení a hladomorna. Dnes měří věž 18 metrů, ale původně byla o třetinu vyšší. v úpatí má zdivo šířku 3,5 metru a výše se stupňovitě zeslabuje. Vstup do věže byl vysoko nad nádvořím, kde je nikam nevedoucí branka.
Odtud původně vedl nad nádvořím na pavlač protějšího paláce dřevěný můstek. Po něm mohli obránci hradu uprchnout do věže a můstek za sebou strhnout.
Hlavní obytnou částí hradu byl třípatrový palác vysunutý na jihozápadní stranu, k údolí Červeného potoka. Stěny paláce na nádvoří se sesunuly a vytvářejí kamenitý kopec. Zde bydleli páni Zajícové a tady byla slavnostní hodovní síň s mohutným krbem. S oken na čele paláce vyhlíželi přes krásné údolí Červeného potoka na protejší stranu, kde se majestátně tyčí Vísecká nebo Jindřichova skála. Hrad Valdek, podle mnoha pověstí, měl také svojí Bílou paní, která se procházela po hradbách....


Na leteckém snímku je vidět že z hradu zbyly jen části obvodových zdí a věžě. Pod hradem je velké kamenné moře, které bránilo z této části Valdek, před napadením a dělalo jej nedobytným.

Vchod do hradu, pro pěší a jezdce s povozem. Přes druhý příkop se dalo dostat pouze po padacím mostě, otvory po řetězech se bohužel nedochovaly, zeď nad vchodem se zřítila. Podle nákresu před hradem byla hospodářská stavení ohraničená dalším příkopem, plotem a dalším mostem.

Cesta je upravena pro přechod návštěvníků, zde býval první most přes příkop kolem hospodářských stavení u hradu, ale již nezjistíme jestli byl padací.


Příkopy kolem hradu byly před osmi sty lety hlubší a příkřejší. Na snímku první příkop kolem hospodářských stavení. Přístup ke hradu byl na tu dobu důmyslně zajištěn před napadením.

Z této strany je hrad opravdu nedobytný.

Zde stávala druhá brána.

Vchod do purkrabství.

Ve věži.
Nahoře mírně nalevo od středu, je vidět cihla, která brzy spadne a z výšky 18 m je to smrtící zbraň. Dole na zemi jsem jich pár viděl, proto je do hradu vstup zakázán, je to opravdu nebezpečné, mohou se zřítit i části zdí.

Zde je probouraný otvor do věže při opravách hradu, normální vstup byl asi v 16 metrech, po můstku z hlavního paláce.

Hlavní palác měl tři patra.

Nahoře jediný vstup do věže, pod vchodem jsou otvory pro dva nosné trámy můstku vedoucího od pavlače paláce. Poslední útočistě obránců hradu, kteří po úniku do věže za sebou můstek strhli a 3,5 m široké zdi jim byly dostatečnou ochranou do příchodu pomoci.

Zde pan Oldřich Zajíc vyhlížel přes údolí Červeného potoka na panorama Vísecké skály.

Vísecká skála. Vyhlídka na hrad Valdek a okolí. Je ukončena zábradlím, zhotoveným v Komárovských železárnách, nedávno bylo kompletně zrestaurováno.

Valdek z Vísecké skály, zabradlí ještě před rekonstrukcí.

Jisté je, že hrad, lépe řečeno zřícenina hradu spěje ke svému zániku. Armáda se po převzetí prostoru zavázala udržovat památky, ale bohužel naopak, nedělala proto nic. Jen v okolí hradu stavěla různé bunkry, zákopy a zemljanky. Na perokresbě z jižní strany hradu jsou tři řady oken, v dnešní době končí zdivo v polovině druhé řady oken a věž je nižší o třetinu. Ubylo hodně a ubývá stále rychleji. Musíme doufat že CHKO Brdy, třeba s pomocí EU památku zachrání. Bg.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama