Leden 2016

Tajemné černé díry pod hladinou Pilské nádrže

1. ledna 2016 v 0:01 | Brdolog
Když jsem prohlížel mapu Pilské nádrže na Brdech z roku 2006, byl jsem velice překvapen. Asi z důvodů údržby hráze, byla hladina vody o třetinu odpuštěna. O to více jsem byl v šoku, když jsem viděl 4 černé díry pod hladinou.


Poměrně veliké díry pod hladinou, co je mohlo způsobit? První varianta mě napadla, že za války němci,nebo spojenci mohli z letadel shodit bomby a díry jsou krátery po dopadech. To by celkem odpovídalo, jenže po dalším přiblížení mapy jsem nestačil zírat.


Pod hladinou jsou další díry /3,4,5,6/, dokonce nahoře u lesa je jedna/2/. Stopy po dalších dírách jsem nalezl i na protější straně nádrže. Začínám pochybovat, že jsou to krátery po bombách. Na pravé straně /1/ je základ nějaké budovy. Od čtvrté díry vede čára /7/ po vrstevnici směrem k budově, vypadá to jako cesta. Začíná se nám to pěkně dramatizovat. Rozhodně nebude jednoduché vypátrat k čemu byly díry vytvořeny, nebo jak vznikly, ale v každém případě udělám vše proto, abych objasnil jejich původ.

Mapa letošní, po 9 letech.


Základ budovy je pod vodou/2/, díra v lese již skoro nerozeznatelná/3/, ale nejvyšší díra /1/ je nad hladinou a při letošním suchu bude hladina ještě níže. Nic mě již nemůže zastavit, jedu tam.
Vyjel jsem druhý den do Lázu. K Pilské nádrži do místa díry je to přes 4 km pěšky, na moje bolavé koleno docela dálka./ Z tohoto důvodu jsme si později pořídili elektrotříkolky, s nimž jsme letos dojeli až na Tok./ Navzdory kolenu jsem letěl jak za mlada. Po díře v lese se slehla zem, vůbec ani stopy, totálně ji pohltila příroda. Šel jsem ke břehu nádrže, hladina byla díky suchu ještě níže než jsem čekal. Po krátkém hledání jsem černou díru našel. Kupodivu nebyla černá, protože byla skoro bez vody.

.

Měl jsem radost z nálezu, ale zároveň byl v rozpacích, stál jsem u díry, díval se do ní, několikrát ji obešel. Že by to nakonec byl opravdu kráter od bomby ? Ale ne, ke kráteru by nevedla cesta a kolik jich dole ještě bylo, tuto teorii jsem definitivně opustil. Dále jsem přemýšlel, strávil jsem u díry celé odpoledne, v hlavě mě to vřelo, ale nakonec jsem začal od začátku.

Pilská nádrž se začala stavět v roce 1851 na místě původního Pilského rybníka, pod nímž byla pila. Rybník byl proti nádrži
maličký. V knize Jana Čáky Střední Brdy krajina neznámá v kapitole o Pilské nádrži je kolorovaná litografie stavby vytvořená v Německu v roce 1852. Starému rybníčku s pilou přisoudil projekt, aby zmizel pod hladinou nádrže.


Vlevo nad středem je budova, které se kouří s komína a na druhé fotografii tohoto článku jsou vidět její základy, normálně pod vodou. A zde začínáme rozplétat naší dnešní záhadu. Tato budova je ta pila s přilehlými objekty, které přisoudil projekt, aby zmizela pod hladinou nádrže!!!! Teď nám zbývá již jen malá část cesty k cíli, rozluštění dnešní záhady. Na pilu se navážela spousta dřeva ke zpracování, čímž zákonitě vznikalo mnoho odpadu a odřezků. Ty se daly využít jako topné dřevo, anebo ?????
Při vzestupu Brdského železářství v 17,18 a části 19 století bylo v Brdech 30 vysokých pecí a sto hamrů, které polykaly dnem i nocí tuny dřevěného uhlí !!!!!!!! A jsme v cíli. Ano, tajemné černé díry pod hladinou Pilské nádrže jsou pozůstatky milířů, v kterých se vyrábělo dřevěné uhlí. Všimněte si na litografii nahoře na stráních toho čmoudu, je od milířů. Cestou/dnes pod vodou/se po vrstevnici zaváželo dřevo z pily k milířům v okolí pily a dřevěné uhlí zpět. Cestě se
říkalo uhlířská a nebo svozná. Když jsem si přiblížil mapu, viděl jsem stopy po milířích i nad cestou a dál od našich černých děr cesta pokračuje dozadu. Já myslím, že tam byly desítky milířů, pila zpracovávala dřevo hlavně pro ně a byla postavena pro výrobu dřevěného uhlí,v té době velice žádaného a dobře placeného zboží !!!!
Když se znovu podíváte na první fotografii, v zátoce nad vodou je větší díra, jezírko. Mohl to být obří milíř. Na litografii uprostřed je ohromná hromada ve tvaru milíře, trochu doutnající. Normální milíře měli kolem 8 metrů průměr a spolykaly 25 krychlových metrů dřeva. Jan Čáka píše, že existovali mistři uhlíři, kteří vytvořily milíř s obsahem 125 metrů krychlových dřeva, což by této velké díře v zátoce odpovídalo. Nahrává tomu i poloha, přímo u pily. Díry po milířích obsahují dehet, proto se v nich drží voda a nerostou tam stromy, ale mohou zarůst travou a drobnou zelení, což je případ díry v lese.


Tato téměř 200 let stará díra je jediným němým pozůstatkem tvrdé práce na pile u Pilského rybníka, kdy za každého počasí, v létě, nebo v zimě, bez mechanizace a jen s koňskými potahy místní lidé dřeli, aby uživili svoje rodiny.
Mám jen obavy, že tuto díru,díky suchu brzo pohltí příroda, jako tu v lese nahoře, ale ty pod vodou zůstanou, kolik jich tam asi bylo ??? Bg.